Každý si zaslouží šanci následovat své sny, ale někteří lidé mají jen jednu šanci.

O sexuální výchově

24. května 2007 v 14:25 | Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. |  Zdraví
Před nějakou dobou se u nás vedla vzrušená diskuze, zdali tzv. sexuální výchova patří či nepatří také do školy. Že patří do rodiny, o tom celkem nikdo moc nepochyboval.

Teď, když diskuze utichla, je i příležitost trochu shrnout psychologické poznatky na dané téma.

Ukázalo se, že je lépe mluvit o přípravě na rodičovství než jen o samotné sexuální výchově. Tato příprava má tři podstatné složky, které můžeme označit heslovitě jako - vztah - vzor - poučení. "Vztah" znamená citové naladění dítěte a je věcí rodinného života. V rodině se dítě od základu učí přijímat druhé lidi, mít k nim důvěru, umět dávat a přijímat - zkrátka mít rád. To také znamená, že dítě v rodině vždycky v základech sexuálně vychováváme - málo, hodně, dobře, špatně, plánovitě, příležitostně, ale vždycky nějak.

Druhá rovina je rovina vzorů. Lidé v rodině poskytují dítěti citovou jistotu. V nich poznává, že je svět "mužský" (otcovský) a svět "ženský" (mateřský). Poznává, jak se jedni k druhým chovají, jak se usmívají, jak se zdraví, líbají, objímají, jak si projevují přízeň a něžnost - ale i jak se na sebe zlobí a jak se usmiřují - a ovšem i jak o sexuálních věcech mluví a co schvalují a co nikoliv. Takovéto vzory chování dítě od "svých lidí" prostě přebírá a podle nich bude jednou formovat chování své.

Konečně rovina poučení, vědomostí, znalostí, technik a návodů je asi nejsnazší k pochopení i k naplnění. Ta může být věcí rodiny, ale také školy, protože na tento způsob vzdělávání je škola takzvaně stavěná. A je-li všechno na dvou předchozích rovinách v pořádku, je ta třetí jen jejich logickým doplňkem. Takže - jaképak rozhořčené debaty!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama